Zdá se, že jsme si na tomto táboře užili málo kopců, a tak i tady, v Praze se šplháme hned na ten nejvyšší – na Petřín. Lanovka je mimo provoz, a tak vlastně nemůže nikdo škemrat.
Cestou nahoru míjíme višňový sad, tak trošku pozobeme a šupajdá dál. Nahoře už na Čučku s Dadou čekají dva poníci, které hned oba osedlali. A to už jsme pod Petřínskou rozhlednou a na nás čeká výšlap po schodech nahoru. Díky krásnému počasí se nám naskýtá překrásný výhled na celou Prahu.
